Časopis Horseman č. 31 je již v prodeji. Tentokrát to bolelo. Hodně moc řekl bych, ale jak praví klasik: „Rakouský voják opět zvítězil“. Snad jsme to zvládli včas před odjezdem na všechny vaše dovolené. Dokonce i Bára, kterou málokdy přistihnu, že si čte vlastní časopis po jeho vydání, ho má již několik dní na stole u snídaně. Nedávno se dokonce i nahlas smála. (Raději se neptám čemu.) Jak už jsem psal pro letošní rok je toto číslo poslední.
Musím poznamenat, že nás skutečně překvapilo to velké množství dopisů a zpráv, které chodí v posledních dnech. Nejčastěji píšete, že vám náš časopis devět let měnil život. Děkujeme všem, kteří se ozvali. Děkujeme. Děkujeme. Naplňují nás ty zprávy radostí, že to celé mělo nějaký smysl a jsme maličko pyšní, že jsme dokázali velkou věc.
Mé ego grafika poskočilo taktéž u zprávy, že Horseman je používán na jedné grafické škole jako studijní ukázka. Doufám jen, že si vybrali nějaké čísla bez chyb. Za téměř dokonalé považuji pouze číslo 29.
I tentokrát budu rád, když napíšete nějaké své dojmy. Už jen třeba taková informace mne zajímá, co skutečně přečtete a co nikdy. Něco tuším, ale raději to uslyším od vás.
Držte se v životě praktickém.

Václav