Horseman č. 33 je na světě a jako vždy je to pro nás trochu malý zázrak. Tak na co se můžete těšit:
– velký článek v rubrice Pravdivé jezdectví je součástí zamýšleného projektu vydání jezdecké učebnice. Při jeho psaní jsem si musel dát závazek, že článek nebude delší než deset stran a málem se mi tam nevešly všechny myšlenky. Pojednání o kroku a klus. Pojednání o minových polích jezdeckého tréninku. Snad vám to přinese nějaký užitek.
– články pana doktora Záliše a Jean-Claude Racineta symbolizují dva lidi, kterých si vážím v jezdecké literatuře asi nejvíce.
– Buck Brannaman a zaznamenaný starý rozhovor na horké téma vás možná trochu zvedne ze židle.
– v rubrice Koňověda čtěte pozorně Chvála ovsa – možná stojí za úvahu přehodnotit krmení koní tak jak je známe z posledních desetiletí
– v rubrice Na cestě jsou dva krásné články Soběstačnost Ondřeje Landy (stojí za to) a určitě nevynechejte Rančerovu ženu.
– ve Zpátky na venkov mě většina žen a dívek možná přestane zdravit po přečtení Chvály venkovankám a možná se vám bude hodně hodit článek Jak (ne)začít včelařit.
– v Pozemských radostech má určitě, určitě, určitě největší sílu článek Lloyda Kahna: Poslední kolo aneb jaké to je, když je vám 89 let. Nevynechat!!
Má touha po dokonalosti dostala zase zabrat, neboť jsem objevil několik chyb, kterých si běžný čtenář nemá šanci všimnout, ale mne trochu mrzí. Je to vždy stejné…
Rád bych od vás dostal nějaké odezvy, nějaké připomínky, závan všech myšlenek, které vám letí hlavou po prvním čtení, abych věděl, jak být příště stvořit lepší, zábavnější, poučnější zkrátka dokonalejší dílko. Napište a nestyďte se.
Přeji příjemné počteníčko.
Horseman 33
